minulost pritomnost budoucnost

V milosti se utapet
v pritomnosti vycitat
v budoucnosti kdo vi
ceka smireni
nebo vse je jen domneni
copak se to nikdy nezmeni?

Ublizit,
a zase zehlit
vyjasnit
a zase zamlzit.
Pravda
nebo lez
asi vyber si co chces.

nenavidet
ci milovat.
Laska
ci pratelstvi
byt sama
ci manzelstvi.

Jeden clovek rekl,
az budes mit deti,
a ja rekla myslis, ze budu?
Ja doufam,
jenobcas zacinam pochybovat
lasku jsem prozila
a moc az mco jsem ji zazila...

Jsem blazen uprostred normalu,
jsem priroda uprostred betonu
jsem stojici osoba,
uprostred pohybujiciho davu,

Jsem..
jsem
jen hledam ukldineni,
pochopeni,
lasku,
nalezeni,..
asi jen doufam

Dva

Myslela jsem, že potřebuji,

ale spíše jsem chtěla,

myslela jsem, že chci,

ale pouze jsem si to myslela,

myslela,

ale necítila.

Toužila jsem po doteku,

obejmutí,

polibku,

jít ruku v ruce,

ale když jsem toho dosáhla,

zjistila jsem,

že dotek bez lásky,

polibek bez rtů, které toužíte políbit,

obejmutí v kterém netoužíte být,

ruka toho, po kom netoužíte,

neznamená nic.

Je to jen věc, která se vás týká,

ale netluče vám srdce jako o závod,

nečervenáte se,

nemyslíte na ten dotek,

polibek,

ruku, na toho člověka,

je to jen věc, co se stala...

Týká se Vás a vy ji musíte vyřešit...

Chci

Chci se naučit číst,
když nevnímám,
chci se naučit běžet dál,
i když už nemůžu,
chci se naučit neusnout,
když nechci spát,
chci se naučit probudit,
kdy chci,
chci se naučit být silná,
i když nejsem...

Chci se naučit...
jen chtíč a iluze

Já?

Můžu za to já?
Provedla jsem něco?
Příčím se ti?
Říkáš, řekl bych ti, kdyby...
ale začínám pochybovat.
Proč vy, muži nemůžete být upřímní,
když ne , tak ne,
ale řekni to narovinu,
Chováš se jako můj přítel,
nebo kamarád,
jak mám poznat jak moc máš mě rád?
Nevyznám se v tobě,
nevím, co mám čekat,
co já mám dělat,
jestli s tebou počítat.
Tak řekni, co honí se ti hlavou,
co si myslíš,
a nebo alespoň řekni
ano
nebo
ne..

Nebudu se omlouvat,
nebudu se na ostatní vymlouvat,
jsem jaká jsem a
měla jsem pocit..
že mě takovou máš rád...
že mi nic nevyčítáš...
možná špatný byl...
Neznám tě,
navyznám se v tobě,
chtěla bych,
jen ty sám mi dveře musíš otevřít,
a to nevím,
nevím,jestli se stane,
chci všechno nebo nic,
Tak miluj mě
a nebo
běž pryč

Tanec Života

Nový začátek,
starý konec,
jiný počátek,
začíná nový tanec.
Tanec v kterém je spousta otoček,
až zatočí se svět,
tanec, který je těžký, náročný,
který tě vyždíme, až z tebe nezbude nic,
Ale když naučíš se jeho kroky, jeho rytmus,
a tančit ho ladně.
Vyhraješ,
vyhraješ nad světem,
vyhraješ nad problémy,
vyhraješ nad sebou.
A zíškáš mnoho,
získáš klid,
to nejjcennější,
co může být,
co se dá tak lehce ztratit,
a ztěží získat.
Získáš čas,
o kterém platí to samé,
začne plynout, tak jak mu poručíš,
budeš sám svým pánem.
Už nebude ti proklouzávat mezi ty prsty.

Já chci tančit ladně,
i když podlamují se mi kolena...
ale já to zvládnu...
já to vidím, vidím to v tom prázdnu