Jednou ráno....

Ráno se probudím zmatená
V domnění, že jsem zaspala se rychle vrhám k telefonu
ten ohlašuje půl sedmé
oddychla jsem si, stíhám maturitu,
a pak mi to dojde když chci rychle vstát,
je sobota... maturitu jsem  psala včera...
je sobota půl sedmé ráno... ach bože! Já jsem prostě idiot

Chci dál spát,
ale neúprosná bolest v noze mi v tom zabraňuje,
Chvíli se snažím ji přemoct,
ale nakonec ona zvítězí...

Vstávám,
zjistím, že situace je horší než jsem předpokládala,
do mého života se opět vrací dva stáří známí,
ortéza
berle
neohlášeně se zas vetřeli do mého života,
proč proč proč jste se zase vraceli?

Díky nim zas padá tanec
moje vášeň
díky nim padají procházky
které mi dělají takové potěšení
v tyhle krásné dny
Proč mi to děláte?! Copak jsem tak špatný člověk?

Ranní návštěva toalety,
zrovna ten den moc pěkně nezačíná
vracím se do postele
hlava jako střep
žaludek na vodě
a palčivá bolest procházející nohou
mě nenechají spát,
a tak se mi jen točí myšlenky hlavou...

.... včera první nejdůležitější zkouška v mém životě,
a já ji asi neudělala
.... tak jsem se šla vybít na Majáles
skvělá hudba v doprovodu se skvělými lidmi
ještě ve spojení s alkoholem a cigarety, se o to
měli postarat
... částečně to pomohlo....
.... až na....
-5 vylitých pití z toho dvakrát strefa do mě
a to  vše za mé peníze (no nevyplatí se to?!)
-kotník, který se při chůzi se samovolně vychýlil ze své osy
udělal kolečko a zvětšil svůj objem dvakrát

teď je ráno je po všem, jen ležím... přemýšlím o sobě...
jak je to možné, jak může být někdo takový smolař jako jsem já....
... ale můžou se stát i horší věci....
Připadám si jako troska
zřícenina
zřícenina hradu, co dříve byl mohutný a krásy a čršelo to v něm energií
a dnem z něj zbyly jen trosky...
jen pár kamenů, kterých si ani nikdo nevšimne a které jsou bezvýznamné...

...Do toho on se stále neozval
už jsem se s tím smířila
naletěla jsem
byla jsem jen holka na jednu noc
nelituji ta noc byla nejkrásnější v mém životě...
aspoň vzpomínka a šrám v srdci zbudou...
jen lhát si nemusel...
já se tě o nic neprosila...
sám si to říkal a jestli si to tak necítil tak proč?
Já se tě neptala....
Nemá to cenu řešit...
jsi má nešťastná platonická láska,
s kterou je čas se smířit, že jí zůstane...
že zázrak se nestane...

... smíchané myšlenky,
ranní káva mě probouzí,
je tu další den
včera noční můra
tak co třeba dneska sen?