úterý 24. dubna 2012

porad dokola

dokola dokola dokola točí se koloběh života
přijde a zas odejde
potěší a zas zklame
probudí cit a zas ochladne
dokola dokola dokola

dokola dokola točí se koloběh života
pořád stejný začarovaný kruh
nelze z něj vybočit
jen neustále chodíme tou stejnou pěšinou
znechuceni z toho, že víme, co přijde
ochuzení o nový poznatek
dokola dokola dokola

dokola dokola točí se koloběh života
známe pravdu
ale nechceme si ji připustit
doufáme do poslední chvíle
přece naděje poslední umírá
toužíme po tom, aby jsme neměli pravdu
dokola dokola dokola


dokola dokola točí se koloběh života
toužím potom proměnit zklamání
v potěšení
ale touha nestačí
některé věci člověk prostě nezmění...
jen osud v kterém je to napsáno
dokola dokola dokola

pondělí 23. dubna 2012

procházka

slečna byla v úskalí
utíkala
nevěděla kam
jen věděla, že musí

Konečně se uklidnila
poté co jí déšť dopadl na tvář
poté co viděla město po dešti
poté co spatřila to nebe plné barev
měnící se každým svým kouskem
poté, co ji čerstvý vzduch doplnil dech, který ji už docházel...
jako by ji dal novou sílu, klid, pocit úlevy,
svět je přec krásný.

Konečně se uklidnila,
zanechala na té lavičce své pochyby
zanechala tam své problémy
zanechala tam myšlenky, co jí tak tíží hlavu
jako by byla o sto kilo lehčí...
ulevilo se jí, věděla, že se vrátí, ale užívala si té chvilky,
svět je přec krásný.

Konečně se uklidnila,
cestou potkala dvě kolébající kačenky,
cestou ve městě plném technologie, objevila ten krásný kus přírody
cestou šla nad rozkvetlými stromy, vůně jejich květů prostoupila skrze ní
cestou si všimla kolejí od kterých se odrážel západ slunce
cestou životní cestou
jako by byly ty koleje, nikdy nevíte do jaké výhybky odbočíte, a co vás za ní čeká,
Byla klidná, smířená s oběma možnosti....
život je přec krásný.





neděle 22. dubna 2012

"Vešla mu do srdce dveřmi jeho očí; vešla tam celičká a dveře se za ní zavřely. " - Romain Rolland- Petr a Lucie

sobota 14. dubna 2012

artful

artful - clever at getting what you want perhaps by not telling the truth
-dictionary
art - ful - l
isn´t it amazing?
isn´t it weird?
art +full -l = artful
how can be art in the word what describes the worst  people´s character
can anybody tell me?
Or does it mean that somebody who is artful is opposite of human which is full of art?
Because there is minus l?
I hate people who is artful
but I love anything what is connect with art.
Art is the most beutifull word in the whole word,
so how can be in this most ugly word. How how?

pátek 13. dubna 2012

Zazvonil zvonec a pohadky je konec...
tentokrat vazne nadobro...
zivot neni pohadka...
asi je to dobre...

středa 11. dubna 2012

Pohádka

Znělo to jako pohádka,
ale pohádka to nebyla,
stalo se to...
bohužel... nebo bohu dík?
Těžko říct

Znělo to jako pohádka,
ale pohádka to nebyla,
pohádka má dobré konce
ale tahle zatím žádný nemá
i když těžko říct,
možná už skončila
a já si to jen neuvědomila...
bohužel nebo Bohu dík?

Znělo to jako pohádka,
ale pohádka to nebyla,
avšak přec v sobě kouzla skrývala,
ona byla očarována aniž by se nadala
bohužel nebo Bohu dík?
Těžko říct

Znělo to jako pohádka,
ale pohádka to nebyla,
i když polibek v ní byl,
i princ,
avšak byla to jen chvilka a nezbylo zhola nic,
jen ten její cit...
bohužel nebo bohu dík?
Těžko říct

Znělo to jako pohádka,
ale pohádka to nebyla,
jen realita,
z které jen vzpomínka zbyla,
je ona nikdy nezapomněla...
Bohužel nebo Bohu dík?
a co on?
Těžko říct...

Znělo to jako pohádka,
ale pohádka to nebyla,
byl to jen příběh jedné nešťastné lásky
Stalo se to
bohužel nebo Bohu dík?
To těžko říct...

Jen ta naivní holka bude pořád o tom snít
tak jako v pohádce
a bohužel ví
že nikdy si nedá říct...
To s jistotou dá se říct

úterý 10. dubna 2012

Ztrácím se mezi pojmy realita a sen.

Carmen

Svou krásou tě zmámí
každého uchvátí
rudá a červená jsou barvy její
rudá jako horká krev, co koluje ji v žilách,
černá jako jako smrt,
protože když přijde nikdo se jí nedokáže ubránit.

Svými pohyby svými výrazy svým tancem
všechny uchvátíš
jako bys hořela
jako bys pálila
ale stejně se tě každý touží dotknout

Ty neříkáš ne,
říkáš ano
zůstaneš s nimi
splynete v jedno tělo
s takovou vášní
s takovou noblesou
s takovým požitkem
půjčíš jim své tělo svou duši.

A poté odcházíš
neposkvrněna láskou
neposkvrněna citem
jen je spálíš na popel
a necháš vítr pohrávat si sním

Jen s cigaretou
a láhví vína
vždy zůstáváš..

Ti nepolapitelní, jsou nejvíce přitažliví....

Jsi krásný
tvůj úsměv je jako...
jako dárek
potěší, ale nevíš, co se uvnitř jej skrývá
Nikdy se mi tohle nestalo
ale teď to prostě nastalo...
Něčím mě přitahuješ
nemůžu od tebe odtrhnout oči, když jsi v místnosti,
když mám okolo tebe projít snažím se vypadat krásně,
i když vím, že se asi  nedíváš...
Jsem pro tebe jen malá holka,
pořád naivní
pořád vysmátá
šílená
a nepopsaná realitou
a já to nemůžu změnit...
Ale věř mi není to pravda,
jen mi dej šanci...
třeba pochopíš můj svět
a třeba taky ne
to ví jen Bůh jak se to vyvine...

Jsem hloupá
a já vím
jen bláznivá holka, co poslouchá blues
a leží v básních

K čemu tahle báseň?
Jen to dokazuje jak naivní jsem
vždyť sama vím,
jak to dopadne...
tak jako vždycky, když někdo do oka mi padne...

Ti nepolapitelní, jsou nejvíce přitažliví....
a tak nám dejte šanci, chyťte se do sítě....

čtvrtek 5. dubna 2012

únava

dostižená únavou
chytám tužku začínám psát
konečně mám čas
ale nemám energii
cítím tíhu svých řas
i když je přemlouvám
i když jim říkám, prosím teď ne
teď mám konečně chvíli pro sebe
Ony mne neposlouchají
a tíhnou a tíhnou
A tak to zas dopadá
že padám do postele dostižená únavou
a jen si nechávám zdát
o tom, co jsem vše konečně chtěla dělat.
Zbyl mi jen sen... protože pak zas začíná den

neděle 1. dubna 2012

Jen to jedno

Probuzení 
ráno
bolest hlavy
slepené oči
nahá
v cizím domě
vedle ní leží neznámý muž
Snaží se vzpomenout
na jméno
na to jestli použili ochranu
na to, kde vůbec je
na to jak se tam octla
na to kde má oblečení
na to kde nechala kabelku
Myslí na to
že je hloupá
že se stydí
že udělala další hloupost
že lituje
ale už to nezmění.
Je jí do pláče...

Copak Vám mužům to za to stojí?
Co Vám mužům se na tom tollik líbí?
Jdete ven,
hledáte své oběti,
po nalezení
do vyvolené naléváte alkohol
dokud nebude povolná
na slovo ne neslyšíte,
ne pro Vás není odpověď,
(ach Bože jak je to smutný svět).
Chcete hlavně ukojit své potřeby,
na nich Vám nezáleží,
ony jsou pro Vás jen jakási věc,
co za pár drinků bude Vaše,
bude jako loutka,
nebude se moci bránit,
nebude vědět o sobě,
a Vy?
Vy toho samozřejmě využijete!
Vždyť je to dobrá investice!

Copak se nestydíte?
Každý den si dopřáváte onanie,
nestydíte se nad svým sebeuspokojováním,
Nestydíte se za to, že je to pro Vás denní potřeba,
jak namazat si máslo na chleba.
Nestydíte se krásnou ženy využít,
a jen ji prostě použít.
Copak v sobě nemáte kousek citu?
Copak vy si nemyslíte, že milování s láskou Vám dá mnohem víc?
Copak Vám nevadí, že druhý den z té ženy nezbude nic?
Copak pro Vás žena není člověk co za úctu by stál?
kde jsou ty časy, kdy muž se tohle dělat bál....

Prosím Vás, muže, važte si nás,žen.





T a K

"nerozlučná dvojka na život a na smrt, nejlepší tanečnice multistylů a její věrný poskok vstříc každodenním problémům a nešvarům, odolávající vlně nepřátelství a pomluv ...to jsme my" Jak řekla jedna má vážená přítelkyně. Bojovnice za pravdu a lásku!