slečna byla v úskalí
utíkala
nevěděla kam
jen věděla, že musí
Konečně se uklidnila
poté co jí déšť dopadl na tvář
poté co viděla město po dešti
poté co spatřila to nebe plné barev
měnící se každým svým kouskem
poté, co ji čerstvý vzduch doplnil dech, který ji už docházel...
jako by ji dal novou sílu, klid, pocit úlevy,
svět je přec krásný.
Konečně se uklidnila,
zanechala na té lavičce své pochyby
zanechala tam své problémy
zanechala tam myšlenky, co jí tak tíží hlavu
jako by byla o sto kilo lehčí...
ulevilo se jí, věděla, že se vrátí, ale užívala si té chvilky,
svět je přec krásný.
Konečně se uklidnila,
cestou potkala dvě kolébající kačenky,
cestou ve městě plném technologie, objevila ten krásný kus přírody
cestou šla nad rozkvetlými stromy, vůně jejich květů prostoupila skrze ní
cestou si všimla kolejí od kterých se odrážel západ slunce
cestou životní cestou
jako by byly ty koleje, nikdy nevíte do jaké výhybky odbočíte, a co vás za ní čeká,
Byla klidná, smířená s oběma možnosti....
život je přec krásný.
Žádné komentáře:
Okomentovat